Citová nádrž lásky

23.7. 2017 Pierre Valor 14716x

 

Přečtení stihneš do 4 minut

Jestliže se shodneme na tom, že slovo láska prostupuje lidskou společností, a to z pohledu minulosti i přítomnosti, budeme asi také souhlasit s tím, že je to velice zavádějící slovo. Užíváme ho v nejrůznějších situacích. Říkáme „miluji hamburgery“ a vzápětí „miluji svou matku.“ Mluvíme takto o nejrůznějších oblíbených aktivitách: plavání, lyžování, lovení zvěře. Milujeme také věci: jídlo, auta, domy. Milujeme zvířata: psy, kočky, dokonce i domácí mazlíčky milujeme i hady. Milujeme přírodu: stromy, trávu, květiny a také počasí. Milujeme lidi: matku, otce, syna, dceru, rodiče, manželky, manžele, přátele. Dá se i říci, že milujeme, když se právě zamilujeme.

 

„V srdci všech lidí se skrývá touha po důvěrnosti
a touha být milován.
Právě v manželství má být naplněna potřeba
lásky a intimity zároveň.“

 

Jestliže nám toto všechno ještě nepřipadá dost zmatené, používáme také slova „láska“ k vysvětlení našeho chování. „Udělal jsem to proto, že ji miluji.“ Takovéto vysvětlení se hodí na všechny možné situace. Muž se zaplete do cizoložství a nazve to láskou. Kněz to na druhou stranu označí za hřích. Manželka alkoholika uklízí zbytky po poslední manželově akci. Zdůvodní to láskou, ale psycholog to nazve závislostí. Rodič vyhoví jakémukoliv přání svého dítěte. Z lásky. Rodinný terapeut ale bude mluvit o rodičovské nezodpovědnosti. Jak by tedy mělo vypadat opravdové láskyplné chování?

Není smyslem upozornit na všechny nesprávné významy a interpretace slova láska, ale spíše se zaměřit na ten druh lásky, který je nezbytný pro naše emocionální zdraví. Dětští psychologové nás ujišťují, že každé dítě má určité základní emocionální potřeby, které je nutno naplnit, pokud nechceme, aby bylo psychicky labilní. Žádná z těchto emocionálních potřeb však není tak důležitá, jako potřeba lásky a pozornosti. Potřeba pocitu, že ona nebo on někam patří a že je o ně zájem. Při odpovídající míře pozornosti a péče se z takovéhoto dítěte stane velmi pravděpodobně zodpovědný dospělý. Bez lásky ale zůstane takový jedinec deformovaný jak emociálně, tak sociálně.

Toto přirovnání se mi líbilo hned, jak jsem jej poprvé slyšel: „Uvnitř každého dítěte je skrytá citová nádrž, která je tam proto, aby mohla být naplněna láskou. Když dítě cítí, že je milováno, bude se vyvíjet normálně, ale když jeho citová nádrž zůstane prázdná, chování dítěte bude z normálu nějakým způsobem vybočovat. Podstatná část tohoto nenormálního chování je způsobena nenaplněnou touhou – prázdnou citovou nádrží lásky.“ Takto jsem to slyšel od Dr. Rosse Campbella, psychiatra specializovaného na léčení dětí a dospívajících.

Jak jsem tak poslouchal, vzpomínal jsem na stovky rodičů, živě ilustrujících v mé kanceláři zločiny svých dětí. Do té doby jsem si uvnitř těch dětí nikdy žádné prázdné citové nádrže nepředstavoval, ale najednou jsem viděl jejich výsledek. Jejich narušené chování bylo hledáním nebo spíše tápáním po lásce, kterou necítily. Hledali lásku tam, kde ji najít nemohly a snažili se k ní dostat všemi možnými cestami, které je k ní však nemohli dovést.

Potřeba být milován svým partnerem stojí ve středu manželství. Jeden muž mi nedávno řekl, „K čemu je mi dům, auta, soukromá pláž nebo cokoliv jiného, když mě moje žena nemiluje?“ Rozumíme tomu, co řekl? „Víc než po čemkoliv jiném toužím po tom, aby mě moje žena milovala.“ Materiální věci lidskou lásku nemohou nahradit. Manželka naproti tomu tvrdí, „Celý dlouhý den si mě ani nevšimne a potom se mnou chce skočit do postele. Nesnáším to.“ Není

ženou, která nemá ráda sex, je ženou toužící po citové lásce.

Mohla by uvnitř zraněných manželských párů existovat neviditelná citová nádrž na lásku? Může být její prázdný obsah příčinou nevhodného chování, rozchodů drsných slov a kritického přístupu? Pokud bychom našli způsob, jak ji naplnit, mohlo by se naše manželství obnovit? Byli by potom manželé schopni podílet se na utváření harmonického prostředí, ve kterém by bylo možné mluvit o svých rozdílech a řešit konfliktní situace? Mohla by taková citová nádrž být klíčem k fungujícímu manželství?

Tyto otázky předurčily mé dlouhé putování.

Tento článek vznikl pro rozšíření povědomí o principech a knize Pět jazyků lásky.

POKUD SE CHCEŠ DOZVĚDĚT VÍCE

na principech Pěti jazyků lásky jsem napsal knihu emotivních příběhů

„Ještě není konec, dokud nevyhraji“

Podívej se na ni na pierrevalor.eu a nebo si stáhni první příběh z knihy jako

DÁREK ZDARMA

Budu rád, když mi pod článkem napíšeš třeba své zkušenosti ze vztahů.

Komentáře