Kéž bych byl býval věděl…

Nikdo mi naneštěstí neřekl, že romantická láska má dvě stadia a mě nezbývá než přejít z jednoho do druhého. Zjistil jsem, že druhé stadium romantické lásky od nás vyžaduje mnohem více záměrného úsilí než první. A ano, budete se muset snažit, chcete-li, aby vaše emocionální láska přežila. Nicméně ty, kdo vyvinou patřičné úsilí, aby přešli z prvního stadia do druhého, čeká odměna.

Zjistil jsem, že to, co jednomu člověku dává pocit, že je milován, nemusí tento pocit nutně přinášet i druhému. Když u lidí vyprchá pocit zamilovanosti, často se míjejí ve svých snahách vyjádřit druhému lásku. Ona říká: „Zdá se mi, že už mě nemiluje.“ On se diví: „Já to nechápu. Dřu jako mezek. Auto máme pořád čisté. Každý víkend posekám trávu. Pomáhám v domácnosti. Nevím, co ještě chce.“ Ona odpoví: „Ano, to všechno opravdu dělá. Je pracovitý.“ Pak se slzami v očích dodá: „Ale nikdy si nepovídáme.“

Podobné příběhy slýchám každý týden. Proto jsem se rozhodl, že si projdu poznámky, které jsem si při poradenství pořizoval, a položím si otázku: „Když někdo říká, cítím, že mě můj partner nemiluje, co vlastně očekává? Po čem touží? Nač si stěžuje?“ Tyto stížnosti se daly zařadit do pěti kategorií. Později jsem začal mluvit o pěti jazycích lásky.
Zákonitosti tu jsou podobné jako u různých řečí. Každý z nás mluví svou mateřštinou s určitým dialektem. Já jsem byl odkojen jižanskou angličtinou. Nějakým jazykem a dialektem mluví každý – a tomuto jazyku také nejlépe rozumí. Totéž platí o lásce. Každý má jakýsi primární jazyk lásky. Jeden z pěti jazyků lásky k nám emocionálně promlouvá více než ostatní čtyři. Rovněž jsem zjistil, že manžel a manželka málokdy hovoří stejným jazykem lásky. Je přirozené, že mluvíme tím, který je nám vlastní. To, co nám dodává pocit, že jsme milování, se snažíme dělat pro druhého. Nicméně pokud je jeho či její jazyk lásky jiný, naše jednání nebude mít pro ně ten význam, který má pro nás. V ilustraci uvedené výše byly manželovým jazykem lásky 

skutky služby. Proto umýval auto, sekal trávu, pomáhal manželce v domácnosti. Pro něj to byl přirozený způsob, jak vyjádřit svou lásku. Jejím jazykem lásky ale byla pozornost. Řekla: „Nikdy si nepovídáme.“ Pocit, že je milována, jí dodávaly chvíle, kdy jí pozorně naslouchal a povídal si s ní o životě. On se snažil upřímně dát najevo svou lásku, nicméně nemluvil jejím jazykem.

Z mých průzkumů se zrodila kniha Pět jazyků lásky. Anglicky bylo vydáno přes šest milionů výtisků této knihy. Byla rovněž přeložena do 38 jazyků celého světa. Pomohla doslova milionům manželských párů navázat spojení a uchovat emocionální lásku při životě. Tyto páry zvládly přechod z prvního stadia do druhého. Naučily se, jak efektivně vyjadřovat lásku.

Toto je krátké shrnutí pěti jazyků lásky:

Slova ujištění. Tento jazyk slovy ujišťuje druhého člověka o naší lásce. „Moc se mi líbí, jak jsi umyl auto. Vypadá skvěle.“ „Díky, že jsi vynesl smetí – jsi úžasný.“ „Ty šaty ti opravdu sluší.“ „Líbí se mi na tobě, že jsi tak optimistický.“ „Obdivuji, jak dokážeš mamince pomoci.“ „Tvůj úsměv je nakažlivý. Všiml sis, jak se všichni rozzářili, když jsi vstoupil do místnosti?“ Toto vše jsou slova ujištění. Mohou se soustředit na osobnost druhého člověka, na to, jak vypadá, nebo na něco, co udělal pro vás či pro druhé. Chcete-li mluvit tímto jazykem, hledejte něco, co na druhém obdivujete nebo oceňujete, a tento svůj obdiv pak vyjádříte slovy. Pokud jsou primárním jazykem lásky druhého člověka slova ujištění, pak jsou pro něj vaše slova deštíkem skrápějícím vyprahlou zemi. Z ničeho jiného nevyčte vaši lásku k němu tak jako ze slov ujištění.

Skutky služby. U těchto lidí jsou činy důležitější než slova. Pokud jim říkáte slova ujištění – „obdivuji tě, oceňuji tě, miluji tě“ – patrně si pomyslí (a někdy i řeknou): „Když mě miluješ, proč mi doma trochu nepomůžeš?“ Pokud jsou jejich primárním jazykem lásky skutky služby, pak se budou cítit milováni, jestliže umyjete auto, posekáte trávník, pomůžete v domácnosti nebo přebalíte dítě. Chcete-li takovému člověku projevit lásku, snažte se zjistit, co by chtěl, abyste udělali. A pak to dělejte pravidelně a důsledně.

Přijímání darů. Některým lidem dodává pocit, že jsou milováni, dostávají-li dárky. Tento dárek takovému člověku sděluje: „On na mě opravdu myslí. Podívejme, co mi daroval!“ Nejlepší dárky jsou ty, o nichž předem víte, že po nich váš partner touží. Pokud dáte manželce rybářský prut, ačkoli víte, že ji rybaření nezajímá, pak svou lásku moc šikovně nesdělujete. Jak zjistíte, co by druhý člověk rád dostal? Ptáte se a dobře pozorujete. Všímáte si, jak reaguje na dárky, které mu dávají jiní členové rodiny. Pokud budete pozorně naslouchat, zjistíte, jaké dárky druzí nejvíce oceňují. Rovněž si všímejte toho, co říkají, když listují reklamním katalogem nebo když běží reklamy v televizi. Pokud o něčem řeknou: „Tohle by se mi líbilo“, zapamatujte si to. Můžete i otevřeně říct: „Sepiš mi seznam věcí, které by tě potěšily jako dárek.“ Je lepší dát jim dárek, po kterém opravdu touží, než je překvapit něčím, oč nestojí. Dárky přitom nemusí být nutně drahé. Růže, čokoláda, pohlednice, kniha – tím vším můžeme sdělit svou lásku člověku, jehož jazykem lásky je přijímání dárků.

Pozornost. Pozornost znamená, že se druhému věnujete a plně se na něj soustředíte. Pozornost není, že se s druhým díváte v téže místnosti na televizi. V takovém případě totiž věnujete svou pozornost něčemu jinému. Pozornost je, když jste s druhým v téže místnosti, ale televize je vypnutá, časopis leží zavřený na stole, vy se na sebe navzájem díváte, povídáte si a nasloucháte. Můžete rovněž jít s druhým na procházku, pokud je ovšem vaším hlavním cílem být s ním, nikoli udělat něco pro své zdraví. Manželé, kteří spolu zajdou do restaurace, ale pak si nepovídají, nehovoří jazykem pozornosti. Pouze uspokojili svou tělesnou potřebu jídla. Pozornost říká: „Dělám to, protože chci být s tebou.“ Ať už pracujete na zahrádce nebo jedete na společný výlet, vaším základním cílem je být s druhým. Některým lidem dodává pocit, že jsou milováni, především tato ničím nenarušená pozornost.

Fyzický kontakt. Emocionální síla fyzického kontaktu je známa již dlouho. Výzkumy ukazují, že děti, které rodiče chovají a s nimiž se mazlí, si emocionálně vedou lépe než děti, které zůstávají dlouho bez fyzického kontaktu. Každá kultura zná vhodné a nevhodné doteky mezi příslušníky opačného pohlaví. Vhodným dotekem prokazujeme lásku. Nevhodný dotek je ponižující. K člověku, jehož primárním jazykem lásky je fyzický kontakt, nemluví nic tak silně jako fyzický dotek.

Jak najdete svůj jazyk lásky?

Existují tři základní přístupy, jež vám pomohou najít jazyk lásky, který je vám vlastní. Pozorujte své vlastní chování. Jaká je vaše nejčastější stížnost ve vztazích s druhými lidmi?

Za prvé: Jak jednáte, když chcete projevit lásku druhým nebo je ocenit?
Za druhé: Nač si nejčastěji stěžujete? Jaká je vaše nejčastější stížnost ve vztazích s druhými lidmi?
Za třetí: Co nejčastěji vyžadujete?

Pokud se chceme naučit jazyk lásky, který nám není vlastní, bude nás to pochopitelně něco stát. Pro člověka, který vyrůstal, aniž slýchal slova ujištění, bude patrně dosti těžké tato slova vyslovovat. Člověk, který vyrůstal v rodině, kde se mazlení moc nepěstovalo, se bude muset učit mluvit jazykem fyzického kontaktu. Dobrá zpráva je, že všem těmto jazykům se dá naučit. Čím více jimi mluvíte, tím jsou pro vás snazší.

Převzato z knihy Gary Chapman: Kéž bych byl býval věděl… Jak dosáhnout úspěšného manželství.