Jak si udělat pořádek v životě – k zamyšlení

514 slov, doba čtení 3 minuty

Viděli jste film Up in the Air (česky Lítám v tom) s Georgem Clooneym v hlavní roli? Mě hodně oslovil. Považuji za důležité, kousíček z něj napsat, protože v mnohém mi mluví z duše.

V jedné části filmu je Clooney na přednášce, na které popisuje svou životní filozofii. Opírá se o řečnický pult. Sál plný posluchačů. 

Rozhlédne se, nadechne se a povídá:

„Kolik váží Váš život?“ Představte si, že máte batoh. Popruhy máte na ramenou. Cítíte je?

Chci, abyste do něj zabalili všechny Vaše věci. Začněte těmi malými. Věcmi z poliček, šuplíků, drobnostmi co posbíráte. Jsou těžké? A dáváte tam větší věci. Oblečení, lampy, ložní prádlo, televizi. Batoh už začíná být těžký. A pokračujete dále. Gauč, postel, kuchyňský stůl, nacpěte to tam! Vaše auto taky, Váš domov, ať už je to podkrovní byt, nebo velký dům. Chci, abyste to všechno nacpali do Vašeho batohu.

Teď zkuste chodit. Jde to docela těžko, co? Tohle děláme pořád. Zatěžujeme se věcmi, až se nemůžeme pohnout z místa. A nezapomeňte. Pohyb je život.

Teď ten batoh zapálím. Co chcete zachránit? Fotky? Fotky jsou pro ty, kteří si nic nepamatují. Jezte raději ginkgo a fotky nechte shořet. Ještě lépe, nechte shořet všechno a představte si ranní probuzení s ničím. Docela povzbudivé, co?

Takhle začínám každý nový den. Nebude to jednoduché, tak dávejte pozor.

Máte nový batoh. Ale tentokrát ho naplníme lidmi. Začneme s obyčejnými známými, přáteli Vašich přátel, kolegy z práce a teď vezměte ty, kterým se svěřujete s těmi nejniternějšími věcmi: bratrance, tetičky, strejdy, bratry, sestry, rodiče a nakonec svého muže nebo ženu, přítele či přítelkyni. Nacpěte je do batohu. Nebojte, nebudu chtít, abyste ho zapálili. Vyzkoušejte, jak je těžký. Nezapomeňte, že vztahy jsou tou nejtíživější věcí v životě.

Cítíte ty popruhy? Jak se Vám zařezávají do ramen? Všechna ta dohadování, hádky, tajemství a ústupky? Nemusíte to všechno tahat. Proč ten batoh neodložíte?

Některá zvířata jsou předurčena, aby spolu byla celý život. Nešťastné lásky, monogamní labutě, my mezi ně ale nepatříme. Čím pomaleji se pohybujeme, tím rychleji umíráme. Nejsme labutě. Jsme žraloci.

V poslední scéně filmu Clooney stojí uprostřed letištního terminálu, dívá se na rozpis odletů a příletů. 

Střih. Záběr na letadlo letící nad mraky, v pozadí zapadající slunce a k tomu jeho hlas vypráví:

„Dnes večer doma většinu lidí přivítají jejich mazlíčci a křičící děti. Popovídají si o svých dnech a v noci budou spát. Na noční obloze se objeví hvězdy. A mezi nimi bude jedna zářit trochu jasněji. To bude mé letadlo, až budu přelétat.“

O tom, co vyslovil, jsem přemýšlel ještě dlouho po skončení filmu.

Potřebujeme kolem sebe tolik věcí? Jen se rozhlédněte, co z toho, co vidíte opravdu potřebujete. Dům na hypotéku, auto na leasing, širokoúhlou televizi s dolby surround na splátky? Kolik skříní, polic a poliček je dost? A kolik okrasných sklenic, porcelánových souprav a dalších předmětů? Půdu plnou věcí, které již nikdo nechce. Nikdo nepoužívá. Opravdu je potřeba to všechno schraňovat a mít?

Jak si v tom udělat pořádek, jak ten batoh odlehčit. Jak odlehčit svůj život?

Jak jste na tom Vy? Jak těžké jsou Vaše batohy?

“Proč jsou vztahy tak složité a co s tím?”
Přečti si povídku: Náhoda nebo osud?

Poutavý příběh, na který prostě nezapomeneš.