Dobré rodiny – dokonce i významné rodiny – se v devadesáti procentech svého času ocitají mimo svou trasu. Podstatné však je, že znají své místo určení. Vědí, jaká má jejich trasa být. A tak se znovu a znovu na ni vracejí.
To máte jako když letí letadlo. Před startem mají piloti letový plán. Vědí přesně, kam mají letět, a startují v souladu s plánem. Avšak během letu působí na letadlo vítr, déšť, turbulence, provoz ve vzduchu, lidský faktor a mnoho dalších vlivů. A tyto vlivy ho mírně vychylují na různé strany, takže letadlo většinu času není přesně na své předepsané trase. Po celou dobu letu se od základní plánované trasy stále tu více, tu méně odchyluje. Náhlé změny počasí nebo neobvykle rušná letecká doprava mohou dokonce způsobit i poměrně velké odchylky. Ale s výjimkou skutečně velkých katastrof se letadlo nakonec na místo určení dostane.
Čím to je? Během letu se piloti mohou spolehnout na kontrolu. Z přístrojů čtou informace o okolí, dostávají zprávy z kontrolních věží a od jiných letadel a někdy dokonce mohou řídit letadlo i podle hvězd. A na základě této kontroly neustále upravují směr letu a vracejí se na svou trasu.
Jejich naděje na bezpečný dolet nespočívá v míře odchylky, nýbrž v předvídavosti, v záměru a ve schopnosti dostat se zpět na svou trasu.
Podle mého názoru je cesta letadlem ideální metaforou pro rodinný život. Co se týká rodiny, nezáleží na tom, jestli jsme se ocitli mimo přímou cestu k cíli nebo jestli je na trase trochu zmatek.
Naděje spočívá v pohledu do budoucnosti, v záměru a odvaze stále se vracet na určenou trasu.
Ať je vaše situace jakákoli, ať máte třeba spoustu těžkostí, problémů a překážek, vždycky je nesmírná naděje v tom, jdete-li dál k svému cíli. Je nutné znát místo určení, plán letu a mít kompas.
Tři věci , které vás a vaší rodinu udrží na dané trase jsou:
Ukázka z knihy: Sedm návyků šťastné rodiny od Stephena R. Coveyho
“Proč jsou vztahy tak složité a co s tím?”
Přečti si povídku: Náhoda nebo osud?
Poutavý příběh, na který prostě nezapomeneš.
Mám pro Vás knihu pěti povídek
JAK CELÁ KNIHA VZNIKLA?
Jednoho dne jsem si sedl k notebooku, do uší jsem si dal sluchátka, pustil písničku, načrtl vývoj děje na ubrousek, který jsem dostal v kavárně ke kávě, a napsal první povídku. Šlo to velmi rychle. Jako by se to prostě mělo stát. Stylem Jacka Kerouaca vznikla první povídka. A stejným způsobem jsem napsal všech pět dalších. Inspirován principy Pěti jazyků lásky. Dal jsem je přečíst pár známým a ti byli překvapeni. Jak jednoduchý příběh může být tak emotivní. Pak jsem dostal nápad, aby si je přečetli zároveň s písničkou, se kterou jsem jednotlivé povídky psal. A ohlas byl ještě větší. Jako by se dostali přesně do té nálady a situace, ve které povídky vznikaly.
Pierre Valor
Cestovatel, kreativec, autor povídek plných emocí
Příběhy, na které prostě nezapomeneš